Co je kava?

Kava Kava
Piper methisticum – pepřovník opojný

 


Představujeme ti poklad tichomořské flóry, kořen pepřovníku opojného, známého jako kava. 

 

 

 

Hluboké kořeny tichomořské tradice

Kolébkou kavy je souostroví Vanuatu. Historické a archeologické prameny, spojené s prastarou kulturou Lapita, naznačují, že domestikace tohoto unikátního keře sahá až 3000 let do minulosti. Pro obyvatele ostrovů Fidži, Tongy či Samoy tvoří kava po více než dvě milénia absolutní základ společenského a duchovního života. V kultuře Pacifiku je tento kořen vnímán jako nejvyšší symbol pohostinnosti. Přináší se jako dar úcty a hutná zemitá emulze, která se z něj tradičně připravuje, dodnes provází ta nejdůležitější kmenová i diplomatická setkání.

Střet světů:
Od úžasu po pralesní underground

Jako první z Evropanů zaznamenal tradici spojenou s kořenem kavy kapitán James Cook během svých tichomořských výprav v 18. století, konkrétně při přistání na Tahiti, Tonze a posléze na souostroví Nové Hebridy (dnešní Vanuatu). Tato botanická esence vzbudila u tehdejších cestovatelů úžas – především pro svůj unikátní společenský kontext a schopnost sjednotit komunitu skrze společné umělecké vyjádření.

Zároveň se však domorodá praxe postupem času setkala s fatálním nepochopením. Následně francouzští a britští kolonizátoři, doprovázení presbyteriánskými a katolickými misionáři, vnímali tyto kmenové rituály jako ohrožení své civilizační autority a křesťanské víry. Misionáři v 19. století označili tento prastarý zvyk za „dílo ďábla“ a po desetiletí jej systematicky potírali. Ostrované si však své kulturní kořeny vzít nenechali a zpracování tohoto posvátného artefaktu přesunuli z veřejných prostranství do přísného utajení hluboko v pralese.

 

 

Návrat do Nakamalů a cesta k nezávislosti

Zlom v moderní historii nastal až o mnoho let později během procesu dekolonizace. V roce 1980 ostrovy Vanuatu po dlouhých politických nepokojích definitivně vybojovaly nezávislost na společné britsko-francouzské koloniální správě. Teprve pád koloniálního režimu umožnil plný návrat kavy z ilegality zpět do center vesnic a měst. Na formujícím se Vanuatu se tak kava stala oficiálním symbolem politického odporu, národního obrození a znovunabyté hrdosti.

S touto svobodou znovu ožily takzvané Nakamaly. V tichomořské kultuře jde o tradiční komunitní prostory, které bychom v našem moderním pojetí mohli přirovnat ke sdíleným ateliérům. Nakamaly místní obyvatelé pravidelně navštěvují po západu slunce, aby ve stínu palem a za svitu tichých světel společně hnětli čerstvý kořen, sdíleli příběhy uplynulého dne a klidnou atmosféru.



Z Pacifiku do Evropy: Nepochopení i nová renesance

Jak se kava dostala na globální scénu? Koncem 20. století vzbudila tato rostlina obrovský zájem na evropském trhu. Nicméně na počátku nového milénia (kolem roku 2002) narazila na tvrdou zeď západní byrokracie. Kvůli nepochopení tradičních postupů ze strany některých evropských společností (které začaly z kavy chemicky izolovat látky pomocí agresivních rozpouštědel a využívaly nevhodné nadzemní části rostliny namísto čistého kořene) došlo k vlně legislativních zákazů.

Z kdysi zakazovaného botanického artefaktu je však dnes celosvětově respektovaný fenomén s velmi rozmanitým statusem napříč kontinenty. O mezinárodním respektu k této tradici svědčí fakt, že před rituální miskou s kavou na znamení hluboké diplomatické úcty sklonili hlavu i papež Jan Pavel II. či britský král Karel III, a nebo Arnold Schwarzenegger který byl tou dobou guvernérem státu Kalifornie. 

Zatímco ve Spojených státech kava zažívá absolutní boom a moderní „kava-ateliéry“ tam rostou jako houby po dešti coby vyhledávaná alternativa rušných nočních podniků, ve zbytku světa je situace složitější. Australská vláda teprve nedávno uvolnila přísná pravidla pro její import, zatímco ve Velké Británii nadále platí tvrdá omezení. V Polsku byl plošný zákaz kavy po letech snah zrušen až v roce 2018 a v Německu soudy postupně napravují dřívější plošná embarga.

V rámci Evropské unie spadá kava do specifické kategorie a není legislativně pevně zahraněna. Právě proto tuto jedinečnou vzpomínku na starou Polynésii přinášíme k Tobě domů plně v souladu s platnými pravidly – jako vysoce kvalitní, čistě přírodní pigment a sběratelský artefakt. Je jen na tobě jaké poetické krajiny s ním ve svém soukromém rituálu vytvoříš.

 

 

 

Co je na kořenu kavy tak přitažlivého?

Pro sběratele a etnobotaniky je nejcennější částí rostliny její mohutný kořenový systém. Ten obsahuje přirozeně se vyskytující skupinu látek zvanou kavalaktony, mezi botanicky zajímavé patří například kavain, dihydrokavain, yangonin. Kavalaktony jsou v botanice studovány pro své specifické interakce a aromatické vlastnosti.

Kava se vyskytuje v mnoha odrůdách, které se dělí do dvou hlavních skupin:
Noble – ušlechtilé kultivary a Tudei – neušlechtilé a málo rozšířené kuktivary. Kvůli zákazu vyvážení z ostrova Vanuatu, se s Tudei kavou v Evropě v podstatě nesetkáme. Vysoce ceněné pro své optimální složení jsou kultivary Noble Kavy, které rostou přibližně 5 let, kdy dosahují optimálního složení.

 

 

 

Z postranních kořínků, nebo ze středové části?

U kavy se můžeš setkat s přívlastkem LAWENA nebo WAKA. 

WAKA je tvořená postranními kořeny, ty nabízí koncentrovaný macerát s vysokou sytostí, která je ideální pro umělecké kompozice plné klidu. 

Zatímco druh LAWENA tvoří středová část kořenů, ty vytváří jemnější, světlejší bázi. Ta se skvěle hodí pro aktivní tvorbu obrazů.

Tyto rozdíly jsou způsobeny rozlišným poměrem jednotlivých kavalaktonů.

 

 

Co jsou chemotypy? A proč na tom záleží?

Každý vzorek má svůj chemotyp, např. 4-3-6-2-5-1, což je číselný kód vyjadřující poměr jednotlivých kavalaktonů. Tento kód je pro sběratele klíčovým vodítkem k určení kvality kořene. Každé číslo je přiřazeno jednomu kavalaktonu a podle řazení z leva do prava je možné poznat jeho dílčí zastoupení v dané variantě kořenu. Tedy čím více v vlevo se číslo daného kavalaktonu nachází, tím vyšší procentuální zastoupení v kultivaru kavy má. Čím více v pravo stojí číslo kavalaktonu, tím je jeho procentuální zastoupení v kultivaru kavy nižší. Přesné rozložení v procentech se neurčuje.

Kvalitní kultivary Noble kavy poznáme tak, že mají kavalakton č.5 vždy na konci číselné řady. Pokud by se objevilo toto číslo na prvním nebo druhém místě, zcela určitě se jedná o nekvalitní odrůdu Tudei kavy.

Dva různé kultivary kavy mohou mít stejný chemotyp, ale přesto se s nimi bude malovat odlišně. Oba stejné číselné kódy nám ukazují kterých kavalaktonů je v daném kultivaru nejvíce (jak už jsme zmínili, je to určeno řazením z leva do prava), ale ve srovnání mezi sebou mohou mít jiné množstevní zastoupení těchto kavalaktonů.

Příklad dvou různých chemotypů se stejnou poměrnou skladbou kavalaktonů:
číslo označuje kavalakton, procenta v závorce množstevní zastoupení v kultivaru.

Chemotyp podle čísel vypadá stejně, ale přesto se odrůda kavy a její složení liší.

 

 

Co může výtvarník očekávat od jednotlivých chemotipů:

1 – Desmethoxyyangonin (DMY) = Jasná kontura (Světlá lazura) Tento pigment tvoří ty nejčistší a nejjasnější linie na plátně. Tahy štětcem jsou díky němu přesné a ostré, celá kompozice pak působí velmi vzdušně a lehce. Je to ideální světlá lazura pro detailní skici, kde potřebuješ udržet pevnou a jasnou strukturu díla bez jakýchkoliv těžkých, tmavých stínů.

2 – Dihydrokavain (DHK) = Zemitý základ (Hutná impasta) Nejhustší ale přitom lehká barva 

na paletě. Vytváří hluboké, zemité tóny s jemnou texturou, výsledné umělecké dílo pak působí velmi uvolněně. Báze s DHK schnou velmi pomalu. Tento pigment je absolutním základem pro noční, ambientní kompozice – dává obrazu masivní základnu a celé vizuální dílo pevně uzemňuje do hlubokých, klidných odstínů.

3 – Yangonin (Y) = Zvýrazňovač kontrastů (Optický filtr) Funguje jako speciální optické médium, které prohlubuje perspektivu a oživuje textury na plátně. Vytahuje z ostatních nanesených barev jejich skrytý potenciál a dává celému obrazu plastičtější, zářivější a prostorově bohatší vizuální charakter.

4 – Kavain (K) = Expresivní dynamika (Rychlý tah) Nejrychleji zasychající a nejživější pigment ze všech. Okamžitě se vpíjí do podkladu a dodává obrazu zářivou lehkost. Tahy štětcem jsou s ním nespoutané, rychlé a expresivní, linie na plátně působí velmi uvolněně. O umělecká díla vytvořená s touto bází se rozhodně budete chtít podělit! Čtyřka na začátku chemotypu znamená, že tvá paleta je připravena pro světlé, dynamické skici plné pohybu.

5 – Dihydromethysticin (DHM) = Zkalený stín (Špinavé bláto) Tohle je ten zmíněný kavalakton, který nesmí být zastoupen v chemotypu na prvních dvou místech. Nejedná se o zcela bezcenný nebo nekvalitní prvek, ale v kultivaru musí být zastoupen jen v mírném poměrovém množství, jinak se s barevnou suspenzí nepracuje dobře. Zanechává těžkopádné linie, dlouho schne a ještě další dva dny nastává vývoj barviva na plátně, zcela vždy v těžkopádné tóny.

6 – Methysticin (M) = Stabilizační médium (Závěrečný lak) Nevytváří na plátně prudké barevné kontrasty, ale naopak vizuálně uhlazuje celou kompozici. Funguje jako sametový lak, který sjednocuje roztříštěné linie, zjemňuje ostré přechody a dává celému obrazu dlouhotrvající, harmonický řád. Je to perfektní prvek pro srovnání chaotické skici do naprosté vizuální rovnováhy.

 

 

Pro podrobnější informace doporučujeme hledat na internetu. Z legislativních důvodů nemůžeme zacházet do větších detailů a popisných podrobností.